Historie školy ve Velkém Oseku:

30. a 40. léta     Původně zde škola nebyla, žáci docházeli do školy do Veltrub. V roce 1791 se začalo ve Velkém Oseku vyučovat, ale učilo se v místní kovárně, protože nebyla školní budova. Ta byla vystavěna až v roce 1808. Žáci se zde učili čtení, psaní, počtům a náboženství, později přibývaly postupně nové předměty, například sadařství a štěpování, hudební výchova a další.
    S postupem času se zvyšoval počet žáků a původní stará škola přestávala stačit, přestože byla několikrát přestavována a upravována. V roce 1935 bylo rozhodnuto o výstavbě nové školní budovy. Ta byla vybudována v rekordním čase – 12.5.1935 byla stavba zahájena a téhož roku 1.9. se ve škole začalo učit. Slavnostní otevření nové školní budovy se konalo 28.9.1935 a škola byla pojmenována „Masarykovy národní školy“. Na pamětní desce u vchodu do školy byl nápis : „Na paměť 100. výročí československé státní hymny „Kde domov můj“ r.1934 a 85. narozenin presidenta T.G.Masaryka r.1935.“
    V budově byla umístěna škola obecná a měšťanská, obecnou školu navštěvovalo ve školním roce 1935/1936 210 žáků a školu měšťanskou 294 žáci.
    Během následujícího školního roku byla zakládána školní zahrada – byly zde vysázeny okrasné dřeviny a růže, vykopán rybníček, zasety trávníky. Kolem budovy školy byla vysázena vinná réva.
     A jací byli tenkrát ve škole žáci? Tehdejší ředitel školy, František Chvála, o nich ve školní kronice v roce 1936 píše : „ Velká většina zdejšího žactva nepoznala vůbec práce. Není vedeno k tomu, aby doma vykonalo aspoň malé práce ( v domácnosti, v zahrádce), aby si samo posloužilo. Poznal jsem to při ručních pracích ve školní zahradě a žáci sami se k tomu přiznali, že nikdy doma tuto práci nekonali. Mají k ní značný odpor a snaží se jí všemožně vyhnouti. Stejně je to s domácím učením a úkoly. Velmi málo žáků se skutečně doma učí a rodiče je k tomu nevedou. Dovolí jim hráti si a skotačiti a nepřimějí je ani, aby si napsali domácí úkoly. I přísnější důtka slovní, kterou učitel kárá darebu, je některým rodičům proti mysli. Nedbalost žáků všemožně omlouvají a podezírají učitele z nespravedlnosti a zaujetí.“
    V roce 1938 pokračovaly práce na školní zahradě. Bylo zde zřízeno cvičiště (hřiště), založena ovocná školka, prohlouben rybníček a vysázeny jehličnany. Bohužel v srpnu tohoto roku postihla Velký Osek povodeň a rozvodněná Bačovka zahradu i hřiště zaplavila. Žáky i učitele potom stálo spoustu času a námahy vyčištění pozemku od nánosů bahna a uvedení do původního stavu.
    Během II. světové války škola došla další újmy. Přes veškerou snahu učitelů byla Němci rozkradena a zničena většina pomůcek a také třídy byly v dost žalostném stavu. Po válce se škola postupně vzpamatovávala díky pomoci rodičů, ale i žáků a učitelů. V obci byly pořádány sbírky na nákup nových pomůcek a vybavení. Ve školním roce 1945/1946 vzrostl počet žáků na měšťanské škole na 450, škola obecná měla 128 žáků.
     Školní rok 1946/1947 je zajímavý tím, že se v tomto roce žáci 4. ročníku poprvé vypravili do školy v přírodě, a to do Rokytnice nad Jizerou.
     V následujícím školním roce 1947/48 se objevuje další novinka – bylo zavedeno školní stravování. Žáci dostávali svačinu, mléko nebo kakao a rohlík. Od března 1949 se už ve školní kuchyni vařily i obědy.
50. a 60. léta     V roce 1953/1954 na základě nového školského zákona splynuly dosavadní národní a střední škola ve školu osmiletou, která měla 5 tříd prvního stupně a 3 třídy druhého stupně. V témž školním roce byl v budově školy zřízen nový vchod do školní jídelny a zařízena spíž na potraviny.
     O prázdninách roku 1956 byl v přízemí školy zařízen byt pro ředitele školy.
     Během pololetních prázdnin, 1.-7.2.1956, se 8.A třída vydala poprvé v historii školy na lyžařský zájezd do Horní Rokytnice.
     Ve školním roce 1959/1960 došlo opět ke změně v délce školní docházky, byl otevřen 9. ročník, který byl zatím ještě nepovinný. Povinná devítiletá školní docházka byla zavedena o tři roky později.
     Ve školním roce 1959/1960 byla rozšířena školní dílna, a to na dvě místnosti, přípravnu a vlastní dílnu. Přípravna byla vybavena soustruhem, bruskou, elektrickou hoblovkou na kov a dílna byla vybavena šesti pracovními stoly.
     Od 1.9.1960 začaly být žákům zdarma poskytovány učebnice a školní potřeby.
     Během pololetních prázdnin v tomto školním roce proběhl opět lyžařský výcvik, tentokrát už v rekreačním středisku SRPDŠ v Rokytnici nad Jizerou, a v květnu tamtéž škola v přírodě pro 4. ročník. Týdenní pobyt na horách dětem prospěl, protože jak se píše ve školní kronice, „všechny děti tam přibraly na váze“.
     V roce 1962 bylo u školy zřízeno nové hřiště. Během školního roku 1964/1965 se zařizovaly odborné pracovny: zeměpisná, s magnetickou tabulí a promítací kabinou; pracovna literární a pracovny pro ruský jazyk a hudební výchovu. V učebně pro fyziku a chemii byl zabudován rozvod s elektrickým připojením do každé lavice. V přízemí budovy byl zřízen sklad pomůcek. Zároveň byl podán návrh na výstavbu nového pavilonu pro školní tělocvičnu a školní dílnu. Jídelna totiž byla v nevyhovujícím prostředí, a proto bylo rozhodnuto o jejím přestěhování do stávající tělocvičny.
     Školní rok 1968/1969 je zajímavý tím, že byly zrušeny žákovské knížky (co by za to někteří ze současných žáků dali!) a byly nahrazeny pravidelnými schůzkami rodičů s učiteli. Bohužel se ve školní kronice neuvádí, jak dlouho toto opatření vydrželo a jaký mělo úspěch. V témž školním roce byl po úmrtí ředitele školy J.Hudce zrušen byt pro ředitele a změněn na kreslírnu a 2 kabinety.
70. a 80. léta Ve školním roce 1971/1972 byly ve škole poprvé zřízeny zájmové kroužky (recitační, včelařský, kroužek stolního tenisu a kroužek dopisovatelů do SSSR).
     Rok 1972 byl pro školu smutný – tehdejší rada MNV rozhodla o výstavbě obchodního střediska na místě školního hřiště. Škola tak po tělocvičně přišla i o hřiště. Na Tv chodili žáci do místní Sokolovny, což nebylo bez problémů, protože jak uvádí školní kronika : „v Sokolovně není uhlí a je tam zima“.
     3.10.1973 byla škola připojena na veřejný vodovod, což významně ovlivnilo zdravotní stav žáků. Do té doby byla totiž škola odkázána na nevyhovující vodu z vlastní studně a to se projevovalo téměř každoročními epidemiemi žloutenky. V tomto roce probíhala rekonstrukce školní jídelny, škole začínají chybět i třídy – výuka na 1. stupni probíhala na směny.
     Ve školním roce 1975/1976 se uskutečnily první kursy plavání pro žáky 4. tříd, a to v nymburském bazénu.
     Od 1.10.1975 se začalo s přístavbou školní budovy a o dva roky později byly hotové 3 nové učebny. Byl vypracován i projekt na nové školní hřiště, ale to bylo dokončeno až v roce 1982.
     Další přístavba školní budovy začala v roce 1986.O čtyři roky později však byla stavba pozastavena z důvodu nedostatku finančních prostředků – v této době došlo k výrazným změnám cen stavebních materiálů, ale rozpočet školy se nezměnil.
     26.10.1990 byl škole slavnostně obnoven čestný název „Masarykova základní škola“.
    
90. léta
    Ve školním roce 1992/1993 byly ve škole zavedeny dny otevřených dveří. Rodiče mají v těchto dnech možnost navštívit školu a podívat se na vyučování svých dětí. V tomto školním roce byla po mnohých problémech dokončena přístavba.Škola tak získala centrální šatny, novou tělocvičnu, školní cvičnou kuchyňku, jazykovou a počítačovou pracovnu. Oficiálnímu pokřtění nové tělocvičny byl věnován nultý ročník „Osecké laťky“, soutěže ve skoku vysokém. Tato soutěž se pak stala nedílnou součástí školních sportovních akcí.
     17.11.1994 byl slavnostně odhalen pomník T.G.Masaryka v novém vchodu do budovy. Zároveň byl v tomto roce vytvořen školní park.
     Zápis do první třídy je velkou událostí v životě každého školáka. Toho si byly vědomy i paní učitelky ve školním roce 1995/1996, když poprvé vyzkoušely „pohádkový zápis“. I ten se stal ve škole tradicí, takže budoucí prvňáčky každoročně do školy vítají některé z pohádkových bytostí.
     V roce 1996 byla dokončena půdní vestavba, ve které se nachází jedna kmenová třída, učebna hudební výchovy a učebna výtvarné výchovy. V témž roce škola zakoupila keramickou pec.
     V roce 1998 byla otevřena modernizovaná počítačová učebna a škola byla připojena na internet.
     Dalším významným školním rokem byl šk. rok 2001/2002. V tomto roce byla zahájena spolupráce za podpory programu Socrates Comenius 1. V rámci projektu dochází k výměnám žáků a učitelů spolupracujících škol (české, švédské, slovinské, portugalské a španělské). Žáci a učitelé spolupracují na přípravě mezinárodního slovníčku na téma narozeniny a současně si zdokonalují své jazykové znalosti, vyměňují si zkušenosti, uzavírají nová přátelství.
     V roce 2002 byla škola v rámci programu INDOŠ (Internet do škol) vybavena novou počítačovou technikou a připojením na internet. Díky umístění počítačů přímo do tříd se zlepšil přístup žáků k informacím.
     V roce 2004 se díky přispění TPCA podařilo splnit sen všech sportovců a položit na školním hřišti umělý povrch na rozběžiště na skok daleký a na volejbalové hřiště. O rok později se radovaly především žáci prvního stupně, protože pro ně byl otevřen Dětský ráj - hřiště s houpačkami a prolézačkami.
     Rok 2008 přinesl otevření nové počítačové učebny s dvaceti počítači a dataprojektorem. Výrazně se také změnil interiér školní budovy, byly nově a moderně vymalovány chodby. Další velká změna se udála o rok později, kdy byla ve školní budově provedena výměna oken. V tomto roce byla také za přítomnosti Martiny Sáblíkové  slavnostně otevřena běžecká dráha s umělým povrchem.
      V roce 2010 bylo provedeno ozvučení tělocvičny a začalo vybavování školy moderními prostředky pro výuku - do dvou tříd byly instalovány interaktivní tabule. Díky zapojení školy do projektu "EU peníze školám" byla škola vybavena moderní technikou, interaktivní tabule jsou už celkem v pěti třídách, další třídy jsou vybaveny dataprojektory a notebooky.
     
 2014 V srpnu roku 2014 se změnilo vedení školy, ředitelkou se stala Mgr. Zuzana Strejčková a její zástupkyní Ing. Alena Jílková. Zároveň se školní budova "oblékla " do nového kabátu, protože bylo dokončeno zateplení a nová fasáda budovy. Během školního roku 2014/2015 byla škola vybavena kamerovým systémem k zajištění bezpečnosti žáků. Ve školní kuchyni byla nainstalována myčka nádobí a byly provedeny drobné stavební úpravy k zajištění hygienických nároků na přípravnu masa. Škola byla zapojena do projektu "Tabety do škol", díky kterému získala 20 notebooků pro učitele. Ve sklepních prostorách byla provedena oprava a vymalování keramické dílny a část prostor byla upravena tak, aby zde od dalšího školního roku mohlo probíhat technické vyučování. Sponzorské dary pomohly nejen vybavit tuto školní dílnu nářadím, ale také uskutečnit rozsáhlou rekonstrukci počítačové učebny a školní sítě.

Ze školních kronik vybrala Alena Jílková, učitelka